Leden 2009

Sortiment výrobků

11. ledna 2009 v 11:35 | Didla |  Emily The Strange
Na trhu je toho spousta,co si můžete pořídit od Emily,
tady je jen pár věcí=>











Renesance a Humanismus

10. ledna 2009 v 16:12 | Didla |  ->Referáty
RENESANCE A HUMANISMUS ve světové a české literatuře Renesance - přelom 13. a 14. století, vznik nejprve v Itálii - z francouzského slova renaissance = znovuzrození - znovuzrození antické kultury, snaha čerpat z ní podněty - Kalogaghatia - ideál harmonického, tělesně i duševně krásného člověka. Řecký ideál člověka a cíl výchovy. - návrat k člověku, myšlenkové a kulturní hnutí - umělecký a životní styl, usiloval o všestranný rozvoj člověka v kultuře, vědě, politice i ekonomice - rozvoj literatury v národních jazycích - do popředí - žánr, které baví - cestopisy, životopisy, lyrika Znaky renesančního slohu: - místo hradů se stavějí letohrádky zámky, paláce, fontány - sloupy, sloupové řady, lodžie otevřené do nádvoří, cimbuří či typické zdobené štíty domů - malby a sqrafity Památky: letohrádek Belvedér, letohrádek Hvězda U nás později - 16. století Humanismus - přelom 13. a 14. století - z lat. humanus = lidský - hl. program se naplňoval v době renesance, člověk krásný tělesně i duševně - kulturní a literární proud, který vznikl v Itálii - usiluje o pravdivé poznání osobnosti člověka a jeho života, zdrojem antická kultura, novým ideálem vzdělávání je člověk, nikoliv poznání Boha - pokroky v přírodních vědách (Mikoláš Koperník, Galileo Galilei) - vynález knihtisku - Němec Johann Gutenberg Renesance se nejvíce projevila ve výtvarném umění: a) Itálie: Raffaelo (Tři Grácie, Madona, portrét kardinála), Michelangelo Buonarroti (výzdoba Sixtinské kaple, sochy: Mojžíš, David, Pieta (Marie s ukřižovaným Ježíšem), náhrobky), Tizian (portrét it. vévody, podobizna Karla V. na koni, Tizianova vlst. Podobizna), Donatello (sochař), Leonardo da Vinci (Mona Lisa, Poslední večeře páně) b) Německo: grafika a kresby Albrecht Dürer (vlst. Portrét 1493, 1500 vlst. Podobizna, portrét matky A. Dürera, císařský malíř: portrét Maxmiliána I., kresby: Adam a Eva, Růžencová slavnost), Lucas Cranach (sv. Máří Magdalena), malíři německé reformace Martin Luther a jeho otec. c) Nizozemí: Hieronymus Bosch (obraz:Zahrada rajských potěšení, triptych (tři obrazy): Zahrada pozemských rozkoší, Deska se sedmi hlavními hříchy) -italská renesanční architektura: kostely a chrámy, paláce, arkády, nádvoří, sloupy -Německá reformace spojena s renesancí (vyřešit sociální problémy, otázka náboženství, v Německu v čele reformace Martin Luther, v čele švýcarské reformace Jan Calvín. Renesance a humanismus v literatuře: 1) Itálie Dane Alighiery (1265 - 1321) - Florenťan, kritik doby, vyhnanec Dílo: epická báseň Božská komedie Beatricie - symbol nadpozemské dokonalosti (žena - anděl, zemřelá autorova milenka) Francesco Petrarca (1304 - 1374) - básník lásky a pozemského života Dílo: sbírka Sonety Lauře Giovanni Boccaccio (1313 - 1375) - zakladatel novodobé prózy Dílo: Dekameron (řecky déka = deset, hemerá = den) renesanční znaky: - zcela světská témata (např. láska, nevěra) - kritika soudobých mravů (je úsměvná, ironická) měšťanstva, duchovenstva, jejich chamtivosti, hlouposti ap. - žena je rovnocenný partner muže 2) Francie Francois Villon (1413 - 1463) - 1. moderní evropský básník, lyrik, tulák, bohém, 1. prokletý básník (neochoten smířit se se soudobou společností, vyjadřuje nejistoty přechodné doby) Dílo: básně Malý testament a Velký testament (závěť, odkaz) - forma: francouzská (villonská) balada - lyrická báseň Vliv na Vrchlického, Nezvala, Nahena, písně Voskovce a Wericha Francois Rabelais (1494 - 1553) - původně mnich a lékař, satirik, kritik zla a lidských chyb, humanista Dílo: satirický román - epopej Gargantua a Pantarguel (5 dílů) Michela de Montagine (1533 - 1592) - tvůrce eseje = úvaha, stať o otázkách filozofických, vědeckých nebo uměleckých, na rozhraní vědeckého a uměleckého podání, autorova originalita ve zpracování např. O přátelství, O slávě, O hněvu 3) Španělsko - 16. a 17. století - zlatý věk španělského písemnictví vrcholná velmoc, největší koloniální stát Miguel de Cervantes y Saavedra (1547 - 1616) - psal dramata, novely a romány, zraněn v námořní bitvě, později upadl do tureckého zajetí odvlečen jako otrok do Alžírska. Dílo: dvoudílní román - Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha - zchudlý šlechtic do Quijote touží po obnově slávy rytířstva. Vyzbrojen vetchým kopím a štítem se vydá do světa za dobrodružstvím. Zvolí si dámu svého srdce - venkovskou děvečku, kterou nazve Dulciena z Tobosa. Na další cesty je doprovázen zbrojnošem Sancho Panzou. Svého vyhublého koně pojmenoval - Rocinante. Následující četné příhody, např. bitka s větrnými mlýny. Don Quijot - blouznivec, směšný, přízemní, netouží po hrdinství, nakazí se donquijotstvím - marný boj (hodnotí se snaha) Lope de Vega (1562 - 1635) - vychází z komedie, napsal asi 1 800 her. Dílo: hra Fuente Ovejuna (Ovčí pramen - název vesnice) - líčí vzpouru proti tyranskému církevnímu hodnostáři na vesnici, je zabit. Král chce vraha najít, ale vesničané ho neprozradí. Tirso de Molina - kněz působící v Portugalsku Dílo: Sevilský svůdce a kamenný host - hlavní postava DON JUAN - záporný hrdina, bezohledný, cynický svůdce. Tento námět později i u jiných autorů - hlavní zápletka zůstává, ale jiný charakter. 4) Anglie - 14. - 16. století poezie: Geoffrey Chaucer (si 1340 - 1400) - básník, pocházel z vyšší rodiny, stal se diplomatem - dostal se do Itálie, kde se seznámil s italským humanismem. Velmi si oblíbil Dekameron a pod jeho vlivem napsal Canterburské povídky - psáno formou poezie drama: William Shakespeare (1564 - 1616) - světový dramatik, básník - autor asi 36 her a sbírky sonetů - narozen ve Stratfordu nad Avonou, zkladatel moderního divadla, syn řemeslníka, navštěvoval latinskou klášterní školu, oženil se v 18 letech a odešel do Londýna, kde se stal hercem a spolumajitelem jedné z divadelních společností. Hrdinové jsou renesanční osobnosti - odvážné, bystré a žijící naplno. Někdy vítězí, jindy podléhají, ale vždy zachovávají důstojnost a věrnost renesančním ideálům. Shakespearův divadelní odkaz můžeme rozdělit do čtyř základních celků: Hry historické - např. Jindřich IV. , Julius Caesar, Richard III. Komedie - např. Zkrocení zlé ženy, Komedie plná omylů, Sen noci svatojánské, Kupec benátský Tragédie - např. Hamlet, Romeo a Julie, Král Lear, Macbeth Hry pohádkové - např. Bouře, Zimní pohádka psáno blankversem - typicky Shakespearovský verš, pětistopý nerýmovaný jamb Hamlet Hamletův otec, dánský král, zemřel za podezřelých okolností. Všechno nasvědčuje tomu, že byl zavražděn svým bratrem Claudiem, který se pak oženil s ovdovělou královnou. Jediné noci se zjeví Hamletovi otcův duch a potvrdí jeho dohady. Hamlet se rozhodne pomstít otcovu smrt. Aby nebyl podezřelý, předstírá šílenství. Prožívá těžké duševní stavy, uvažuje o smyslu lidské existence, je naplněn ideály humanismu, inscenuje s potulnými herci divadelní představení, jehož děj zobrazuje události při otcově vraždě. Král je zděšený, tuší však, že Hamlet šílenství jen předstírá, a proto jej posílá do Anglie. Hamlet se vrací z Anglie a jeho mečem náhodně umírá dvořan Polonius, otec Hamletovy milé, Ofélie. Ofélie se pomate a utopí, její bratr Leartes vyzve Hamleta na souboj. Král využije této příležitosti a potře Leartův meč jedem. Když Hamlet zjistí zradu, vytrhne Leartovi otrávený meč a probodne jim Learta i krále. Současně umírá i královna, když se napila z číše otráveného vína, připraveného pro Hamleta. Hyne i Hamlet, zraněný na začátku souboje.