Zikmund Winter-Mistr Kampanus

26. října 2008 v 11:33 | Didla |  ->Referáty
Zikmund Winter (27. prosince 1846 - 12. června 1912)
Český spisovatel, historik a učitel.Narodil se v rodině zvoníka na Starém Městě v Praze. Vystudoval zde Akademické gymnázium, poté studoval historii na Filozofické fakultě. Studoval proměny a vývoj měst v 15. a 16. století a znal velmi dobře Prahu od nástupu Habsburků až do bělohorské bitvy. Prostudoval mnoho pramenů a poznal život v tehdejších školách, řemeslech, staročeskou domácnost, kraje, náboženské poměry, učitelství i kněžstvo. Z této látky pak čerpal při psaní beletristických povídek a románů. Jeho nejvýznamnějšími díly jsou román Rozina sebarnec a Mistr Kampanus. Navštěvoval přednášky V.V.Tomka, J.Kalouska, A.Gindelyho a J.Emlera, u kterého si přivydělával v archivu jako kopista a zdokonalil se tak v paleografii. Po absolvování studia nastoupil 1. října 1873 na své první učitelské místo na reálku v Pardubicích, kde jako jednoroční suplent vyučoval dějepis, zeměpis, češtinu, němčinu a logiku. Na závěr pardubické suplentury složil státní zkoušku a dosáhl tak učitelské způsobilosti. Od 1.října roku 1874 učil na reálce v Rakovníku. Roku 1884 odešel vyučovat do Prahy na akademické gymnázium.
Osudem se mu stal rakovnický archiv. Zasvětil ho do minulého života nevelkého venkovského města, podporoval a rozvíjel jeho zájem o poznávání všednodennosti i toho, jak lidé v minulosti bydleli, jak se odívali, vzdělávali, cestovali, čím se živili, jak se bavili, oč se soudili. Nejcennější fondy rakovnického archivu jsou ze 16. a 17. století - to je také doba, jež si Winter oblíbil. Svědčí o tom mnoho odborných studií a řada beletristických děl (povídky Krátký jeho svět, Vojačka, Rozina sebranec, Panečnice, Historické arabesky, Pražské obrázky, Rakovnické obrázky a román Mistr Kampanus). Prašné prostředí archivů vyvolalo u spisovatele krční nemoc, která mu později až bránila v pramenném studiu.
V generačním sporu koncem 19. století se přiřazoval k Vrchlickému a Jiráskovi (s Jiráskem, Raisem a M.A.Šimáčkem sedal v redakci časopisu Zvon). Pojetím dějin a člověka v nich, způsobem práce s archivním materiálem a s jazykem stál ovšem jinde než jeho přítel A. Jirásek - blíže mladým moderním snahám. Stával ovšem ve stínu populárnějšího Jiráska. K vydání svých prvních spisů byl vybídnut až těsně před smrtí.

Mistr Kampanus

Je to jediný román Zikmunda Wintera.Vypráví o poměrech v Čechách na začátku třicetileté války.Básník a rektor Jan Kampanus Vodňanský se náhle ocitá uprostřed sporu mezi nekatolickými stavy a katolickou šlechtou.
Román začíná rokem 1615, kdy je právě Mistr Jan Kampanus Vodňanský rektorem Karlovy univerzity. Nejprve vypráví o studentském životě, kde je hlavní postavou student Slovák Mollerus. Autor popisuje den a noc před jeho bakalářskými zkouškami.Po nedlouhé noci nastává první den zkoušek. Mollerus přichází tradičně jako jeden z posledních. Kampanus odsuzuje Mollera za jeho lenost, drzost a přístup ke studiu, přesto se za něj vždy přimlouvá. Mollerus nakonec u zkoušky obstál,avšak by zapsán do děkanského alba jako poslední.To dává za vinu Kampanovi a ten se tímto stává Mollerovým celoživotním nepřítelem.
Mistr Kampanus se ožení s chudou Lidunkou Revírovou, která nosila obědy žákům ve škole sv. Linharta.O rok později se jim narodí syn Jan.
V následujících letech se Karlova univerzita potýká s finančními problémy a k tomu ještě odchází spousta profesorů. Kampanus nesmírně trpí. Život se pro něj stává ještě beznadějnějším, když mu umírá jeho mladičká žena Lidunka a on zůstává s malým synkem sám.
Mollerus, již ženatý a má dvě děti, žádá Kampana, se kterým se několikrát během děje dostává do různých sporů, o místo mistra na univerzitě. Kampanus jeho žádost ale odmítne a proto se Mollerova nenávist k němu ještě víc zvětší. Mollerus vstoupí do služeb místodržitele Michny.

Fridrich Falcký byl evangelickými stavy zvolen králem.Potom se zde popisuje velmi podrobně bitva na Bílé hoře, kde české vojsko, které se postavilo proti císařskému vojsku, utrpělo velkou porážku. Město se bojí knížete z Lichtensteina a nového hraběte Michny, jehož sekretářem se stává Mollerus. Univerzita je postupně ovládána jezuity. Na rozhodnutí Lichtensteina jsou mimo jiné zatčeni i Kampanovi kolegové Jesenius a Troil. Kampanus se stále snaží bojovat o univerzitu. Dokonce prosí samotného císaře, ale tuto prosbu musí odvolat. Jeho poslední naděje umírá při popravě českých pánů na Staroměstském náměstí. Kampanus ji pozoruje a od té doby tělesně i duševně chřadne. Je zbaven rektorství a odvolán jako profesor. Nakonec přestupuje na katolictví, aby mohl na univerzitě zůstat. Je si však vědom zrady vlastního přesvědčení, a proto po rozloučení se synkem (kterého zanechává u manželčina otce), univerzitou a jinými místy, spáchá sebevraždu - otráví se.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama